„Podejte mi ze skříně vojenskou čepici paní Můllerová.“ Oslovil Švejk svojí posluhovačku. „Já musím jít na vojnu. Proboha co tam budou dělat milostpane? Bojovat!!!! S Ukrajinou je to nějaký špatný, už i česká televize hlásila, že Ukrajinu ovinuly nějaké temné mraky. Jako loajální občan, Evropan a příslušník NATO jsem povinen poslechnout výzvy naší drahé vlasti, povolávacího rozkazu od paní ministryně obrany poručice Dubové-Černochové. Musím posílit řady bojovníků proti agresorovi z Ruska, proti Puťkovi, Putlerovi. Nejsem žádný dezolát. Tuto vojnu vyhrajeme, ruského švába čepicemi utlučeme, vždyť na Ukrajině přeci bojujeme za Prahu!!!. Vidím to zcela zřetelně a jasně.“
Švejkovo myšlenky o tom, jak bude na bojišti kosit nepřítele po stovkách, se stočily k naší České neporazitelné a vždy vítězící armádě. K naší skvělé připravenosti na jakýkoliv válečný konflikt. K nadšené ochotě obyvatelstva narukovat a splnit svoje vlastenecké bojové povinnosti vůči Ukrajině.
Jenom ruští švábi, dezoláti tvrdí, že naše armáda by v případě napadení nebyla schopna ubránit ani Beroun. Jsou to různí pacifisté a tzv. mírotvůrci, míroví štváči, jenž nesnáší blahodárný a lidstvu prospěšný válečný ryk, válečnou vřavu a s tím spojený úbytek nadbytečné populace na zemi. Naopak naše armáda je skvěle vycvičená. Čítá cca 30000 příslušníků, z toho tak třetinu bojovníků se zbraní. Nesporná výhoda je v tom, že těch deset tisíc bojeschopných hrdinů bohatě nahradí množství, a je schopno zneškodnit sta tisíce po zuby ozbrojených zbabělých Rusů. Další specifický rys naší armády je v jejím personálním obsazení, kdy na tři bojovníky se zbraní je jeden důstojník v hodnosti generála, plukovníka popř. podplukovníka. Výhoda spočívá v tom, že tito funkcionáři budou svými zkušenostmi přímo v poli ovlivňovat bojovou činnost svojí přidělené „trojky“. Ještě není rozhodnuto, zda poručice Dubová-Černochová pojede před armádou v čele na koni, v tanku nebo v nějakém jiném bojovém vozidle. A co potom národ, jenž je bojovně naladěn a dychtí bojovat a vítězit nad ruským mužíkem, trpaslíkem. Zvláště pak mužská mužná populace, jenž je neustále brannou výchovou, od útlého věku, cvičena k obraně vlasti. K obraně zemí EU a potažmo USA. Pomocí počítačových myší, joysticků se neustále cvičí a zdokonaluje ve střelbě, taktice, v útočné činnosti (obrana nepřipadá v úvahu). Dle zjištění ministerstva obrany již každý z těchto kovaných bojovníků sestřelil desítky ruských letadel, zničil stovky tanků, zničil tisíce jiných bojových prostředků a zlikvidoval desítky tisíc ruských vojáků u PC a počítačových her. Tito bijci jsou připravení k okamžitému nasazení na frontu, stačí jim navléci uniformy a „nafasovat“ potřebnou výstroj a vyzbroj. Je jisté, že budou postrachem pro nepřítele. Určitě jim dnes dodávají sebevědomí nově zařazené seriály z vojenského prostředí Velitel a Chlapci a chlapi. Co na tom, že byly točeny v době hluboké „totality a normalizace“. A těžce po převratu v 89 roce vysmívané tehdejšími demokratickými vládci.
Je naprosto jasné, že Rus nemá šanci vyhrát a bude poražen, odtáhne z Ukrajiny a již teď se třese strachy. V Kremlu jsou vyřízeni. Putin nespí, nejí a když si uvědomil, že se do konfliktu vrhne i Česko, neustále vrhne, tedy nervózně blije. Zvláště teď této době, kdy disponuje pouze asi 10000 obyčejnými, prostými tanky, na Ukrajinu dodá USA a NATO 300 kusů zázračných tanků jako „Panther, Leopard, Tygr, Lev, Puma, Levhart, Kočka divoká, Serval, Rys“, což obrátí neustálý postup Rusů, v panický úprk.
„Jdu k odvodní komisi paní Můllerová, připravte mi opodeldok abych se měl čím namazat až se vrátím“ ukončil svoje přemítání o válce Švejk.
Ing. Libor Studnička v.r.