„Copak nám kdo zabil paní Můllerová, že by dalšího Ferdinanda? A co za průjem? Ale škoda mluvit milostpane, když jsem Vám byla u Kalicha pro pivo, slyšela jsem, že se vstup Ukrajiny do NATO odkládá až po válce. To nám zabili! A za slovo průjem se omlouvám mělo býti průnik i když tento průnik se průjmu podobá. Moc bych za to nedala,že mnozí účastníci summitu silný průjem dostali. Vůbec nevím o čem mluvíte, co to melete ženská? Nevím, zda melu, ale sděluji Vám, co jsem slyšela, když mi hospodský Palivec točil pivo do džbánku. Tak povídejte paní Můllerová. Především náš všemi opěvovaný geroj, hrdina Zelenskyj přijel do Vilniusu značně nasraný, protože nebude Ukrajina přijata do NATO bezprostředně. Pokud ano, tedy až po válce. Průlom ve Vilniusu nastal v tom, že NATO zkrátí Ukrajině cestu do NATO, pochopitelně až po válce. A NATO bude více obranně zbrojit. Myslím si, že zbrojit je nutné, i kdybychom si měli chleba od huby utrhnout. Co si o tom myslíte milostpane?“
„ Představte si paní Můllerová lože na kterém umírá Váš největší přítel, kamarád, příbuzný. Za sklem se sejde celá rodinka, pláče, rmoutí se, kňučí, diskutuje, radí se o tom jak by umírajícímu pomohli. Mohou pomoci, mají potřebný účinný lék, ale s velikým rizikem, že pokud pootevřou místnost mohou zemřít všichni. Proto se dohodnou, že mu lék poskytnou, ale až se vzchopí a vyléčí. Jsou posraní z toho, že by mohli sami skonat. Ale neustále se ubezpečují o tom, že z nepřítele, tedy ze zhoubné nemoci nemají pražádný strach. A to je ten Váš průjem.“
„ Západ, tak jako je mu vlastní, se zachoval zbaběle a je ostatnímu světu pro smích.. Jakou může míti asi NATO prestiž, když se stále hrdí svojí silou, vyspělostí, ale před Rusem o kterém neustále tvrdí, že to je kolos na hliněných nohou, se posere a klekne. Už i ti různí chciválkoví odbobníci píší, že NATO, nechalo Ukrajinu v čekárně. Houby v čekárně, hodili celou Ukrajinu přes palubu a budou jí opět dodávat starou válečnou techniku a materiál. Jasně, že nikdo nechce jadernou válku, jasně, že to nebezpečí hrozí, ale kdyby alespoň tito váleční štváči drželi hubu a nemachrovali na Rusa. Mimochodem Rus ještě ani pořádně válčit nezačal. Ti provládní komentátoři, odborníci, specialisté, analytici, kteří národu vtloukají ho hlav, že Rusko již nemá čím bojovat, že válku de facto prohrálo, jsou hodně mimo mísu. Směšní jsou Fiala, Lipavský, Černochová, Němcové, Zdechovský a jim podobní troubové. Dokonce ani Pavel není přesvědčen o vítězném tažení Ukrajiny a dává jí šance do konce roku aby zaznamenala nějaký úspěch. Cituji jeho slova pronesená na summitu: ( Okno příležitosti se do konce roku Ukrajině uzavře). Poté bude přinucena s Ruskem jednat. Tvrdím, že ona bude nejenom okolnostmi přinucena, bude poražena. To si dovolím tvrdit s určitou dávkou znalostí, jako absolvent střední i vysoké vojenské školy, jen sloužil 15 let v armádě. To jsme ještě armádu měli.“
„ A jak to tedy celé dopadne pane Švejk? Co myslíte? Skutečně si myslíte, že náš kamarád, přítel ve zbrani největší, Ukrajina, tuto válku prohraje? Víte paní Můllerová v první řadě je důležité aby přežilo celé lidstvo. Já to mám sice za pár, ale naše potomstvo si zaslouží žít v míru. V případě, že by vznikl jaderný konflikt, nedej Bože, tak by přeživší záviděli mrtvým. Na to nechci ani pomyslet. A že by Rusko cuklo a podvolilo se západu? To ani náhodou. Co tedy zbývá? No přeci obvyklý scénář jenž má západ zažitý z Vietnamu, Afgánistánu, Libye i Sýrie. Všude se sice bojovalo za Prahu, stálo to mnoho mrtvých, ale vždy jsme zdrhli a zvítězili morálně. A takto to dopadne i s Ukrajinou, zda bohužel či bohudík, to ať za čas posoudí historie. Nikdy jsem nezpochybnil, že v tomto případě je agresorem Rusko, i když mělo svoje, z jeho pohledu oprávněné důvody k zahájení války. Ale vím jistě, že Ukrajina nemá šanci na úspěch.“
„ Končím jako obvykle zvoláním Sláva Ukrajině, Sláva jejich hrdinům ve zbrani, Sláva Banderovi, Sláva EU, Sláva naší hrdinné vládě.
PS Snad jsem si to oslavou vylepšil a státní zástupce nedá podnět ke stíhání chcimíra, dezoláta.
Ing. Libor Studnička v.r.