Ano musím jít do hospody U Kalicha, kde se na rozdíl od „pražské kavárny“ scházejí lidé normální, a až tam se snad dozvím co to je ta tak stále a nevyčerpatelně, v jednadvacátém století, omílaná demokracie. Vždyť i po těchto posledních volbách prezidenta republiky vyhrála demokracie jednoznačně a na prezidentský stolec usedne ten největší demokrat ze všech demokratických demokratů. Takto cestou ke Kalichu uvažuje Švejk.
U Kalicha pusto prázdno, nelze se divit vzhledem ke zkvétajícímu demokratickému blahobytu a oprávněné nechuti obyvatelstva konzumovat alkohol a žíti nestřídmě. Dnes je nejdůležitější podporovat Ukrajinu ve spravedlivém obranném boji proti agresorovi, Rusku.
U Kalicha v tuto dobu mimo hostinského Palivce seděl tajný agent Vítka Rakušana Bretschneider, jenž zmrzeně naslouchal výklady hostinského Palivce, jehož každé druhé slovo bylo hovno nebo prdel. Tedy žádný záchytný bod pro udání Vítkovi. Příchodem Švejka mu konečně svitla naděje, že bude moci udat bližního svého za protistátní řeči, v dálce se objevila vidina možného povýšení za odvedenou kvalitní práci.
Švejk se usadil vedle Vítkova agenta, obrátil se na hostinského a poroučí: „ nalej mi Palivče něco ostrého demokratického bych mohl demokraticky spláchnout zvolení demokrata do čela státu. Mimochodem co ty si myslíš o této volbě?? Mě do toho netahej“, odvětil Palivec a pokračoval „ jeden větší šizuňk než druhý, oba stojí za hovno a jsou produktem komunistického vrhu. Ale pokud by usedli do mé hospody, obsloužím je dle zásady gauner nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Ale pane hostinský“ opáčil agent, „pokud generála naše milovaná vláda označila za velikého demokrata a pětikolka se tetelí blahem nad jeho zvolením, potom Pavel je demokratem, vlastně musí jim být a dejte si pozor na řeči aby vás to nemrzelo. Uvědomte si, že naše vláda je nanejvýše demokratická a tedy bezchybně a demokraticky vládne nám, vládne národu“ Vůbec nepochybuji, že tato vláda je demokratická“, odvětil Švejk. „ A je zcela logické a přirozené, že demokratická vláda podporuje demokraticky demokratickou Ukrajinu i když je zajímavé, že demokratický parlament a demokratická ukrajinská vláda adoruje svého poloboha Stepana Andrijoviče Banderu, jenž byl fašistickým gaunerem a příznivcem Adolfa Hitleta. Je možné, že by byl tedy také Hitler demokratem?? Pokud ano, tak logicky musel být Mussolini, jehož Hitler obdivoval a uznával, demokratem. Je li tomu tak, pak je zřejmé, že také generálové Franco a Pinochet museli být demokraté navíc když je demokratický západ podporoval. Jenže tím výčet demokratů nekončí. Pokud generál Pavel miloval Sovětský svaz, prospíval v Marxismu-leninismu a uznával jej, byl komunistickým režimem vychován a prověřen, ( kdo ví do jakého kolena), sloužil komunistům až do roztrhání těla, byl agentem Varšavské smlouvy a je demokratem, potom z toho opět plyne, že také Lenin, Stalin byli demokraté. No a co potom Putin, jenž má stejné kořeny v přesvědčení a v odbornosti jako Pavel?? Ten musí býti zákonitě stejným demokratem jako on.“
Demokracie je tedy všeobjímající slovo jenž má svojí „náplň“ dle toho co jakákoliv vládnoucí klika za demokratické označí, demokratické je vše co vláda a media předloží k „sežráni“ svým pitomoučkým věrným ovečkám, jiné názory než jejich propagandou protlačované, jsou hrubě nedemokratické.
„Bože to je bordel“ ukončil debatu hostinský Palivec. Mýlil se, debata pokračovala v demokratických celách Vítka Rakušana, protože Švejk i Palivec byli zatčeni Bretschneiderem za protirežimní řeči a postoje.
Demokrat bude tedy vždy zřejmě ten, kdo momentálně vládne, ten kdo má plnou kušnu, držku tlamu demokracie, „demokraticky“ žvaní i kdyby o ničem.
Tedy ukončím článek zvoláním, dnes již ne: „ Pánové ať žije František Josef druhý, tuto vojnu vyhrajeme“, ale „ Ať žije demokracie, Sláva Ukrajině, tuto vojnu vyhrajeme!!!“
Ing. Libor Studnička v.r.